Ochrana přírody a těžba dřeva

 

Ponechávání vybraných stromů při těžbách

Provedení mýtní těžby je završen pěstební cyklus, kterém je zúročena práce několika generací lesníků. Při mýtních těžbách v lužních stanovištích vznikne těžbou holá seč až do výměry dvou hektarů.  Dvouhektarová holoseč má opodstatnění především pro následnou obnovu dubu letního, který vyžaduje v mládí dostatek světla, na větších výměrách lze efektivněji využít techniku při následné péčí o kultury.  Dnes jsou již v lužních lesích na Břeclavsku prováděny při těžbách menší holé seče o výměře do 1 hektaru. Již v minulosti byly i na těchto plochách lesníky příležitostně ponechávány některé stromy – tzv. výstavky.

Koncem roku 2007 byla se zástupci orgánů ochrany přírody uzavřena dohoda, která řešila ponechávání určitého počtu stromů na těžených plochách pro zachování vhodných životních podmínek především pro xylofágní hmyz a řadu druhů ptáků. Tohle kompromisní řešení umožní ponechávání vybraných stromů – často to bývají vtroušené dřeviny jako jilm vaz či hrušně, ale i hlavní dřeviny luhu (dub letní či jasan úzkolistý) v území zahrnující evropsky významné lokality Soutok-Podluží a Niva Dyje. Ponechávány jsou dřeviny v různých fázích vývoje.

Díky tomto postupu bylo v především v lužních lesní na Břeclavsku ponecháno od roku 2007 do roku 2022 celkem 52 698 m3 dříví ve formě tzv. výstavků. Takto ponechané stromy slouží k vývoji larev na dřevo vázaných druhů hmyzu, poskytují potravní nabídku pro řadu druhu ptáků a po rozpadu slouží dřevní hmota k vývoji saproxylofágních organizmů. Typickým druhem brouka, jehož larvy se vyvíjí pod osluněnou kůrou mohutných dubů je například tesařík obrovský. Za ponechanou dřevní hmotu je poskytována finanční náhrada újmy.