Revitalizace v lužních lesích

 

Opatření pro zachování unikátního lužního lesa

V 90. letech minulého století byly v lužních lesích na polesí Soutok, Horní les a Tvrdonice provedeny rozsáhlé revitalizační úpravy, jejichž cílem bylo zlepšit hydrologické podmínky lužních lesů, které byly zasaženy změnou vodního režimu – výstavbou hrází a napřimování vodních toků. Regulací dolních toků jihomoravských řek v 70. – 80. letech došlo k vážnému narušení nivních ekosystémů. Vyloučení pravidelných záplav citelně poškodilo především lužní lesy. Došlo k poklesu hladiny podzemních vod; lužní les zareagoval zhoršením zdravotního stavu (prosycháním korun), kořenové systémy starších stromů nebyly na tyto změny připraveny. Cílem revitalizačních opatření bylo opětovně zlepšit vodní režim v lužním lese. V průběhu 90. let byla v lesích budována síť vodních kanálů osazená řadou stavidlových objektů, které umožňovaly zadržet vodu v lese a především a v jarním období i plošné povodňování lesa. Mnohde byly využity původní lesní kanály, které dříve sloužily k odvedení vody po záplavách.

Nejrozsáhlejší revitalizační opatření byla provedena na polesí Soutok. Mimořádně vhodné podmínky zde umožnily kromě zavodňování lesa i řízené zaplavování rozsáhlých lužních biotopů. Celkem bylo v letech 1990-1999 obnoveno a pročištěno více než 70 km lesních kanálů a zrekonstruováno 25 stavidlových objektů a 84 propustků. Z revitalizačních staveb stojí za pozornost zvláště Hrázová cesta, což je původní komunikace napříč poldrem Soutoku. V tělese této cesty byla vybudována čtyři velká stavidla a šest hraditelných propustí. Hrázová cesta slouží jako hráz k zadržení přitékající vody a k zaplavení okolních porostů.

Na polesí Tvrdonice začala revitalizace v roce 1993 vytvořením spojovacích kanálů, které propojují nápustné objekty na řece Moravě se sítí funkčních lesních kanálů. Opatření spočívala v pročištění několika kilometrů vodních toků, na nichž byla vybudována stavidla, která umožňují zvýšení hladiny vody a napouštění přilehlých meandrů a tůní. Další revitalizační opatření pokračovala i v navazujících etapách.

Na bývalém polesí Horní les byl s podporou programu PHARE realizován projekt na lesním úseku Herdy, jehož výsledkem bylo obnovení 3,14 km lesních kanálů a průlehů. V letech 1991-1996 byla revitalizace zaměřena na zvodnění vyschlých tůní a kanálů v prostoru mezi Břeclaví a Lednicí v oblasti Kančí obory. Obnovený zavodňovací systém v délce 21,6 km lesních kanálů umožňuje zvodnění 633 ha lesa.

V posledních letech se podařilo úspěšně realizovat i projekty financované z Operačního programu Životní prostředí. V letech 2012 – 2013 probíhal projekt s názvem Optimalizace vodního režimu systému vodních kanálů jižní části Kančí obory. Cílem projektu bylo zlepšení vodního režimu v komplexu lužních lesů mezi Lednicí a Břeclaví s názvem Kančí obora.

V jižní polovině tohoto území byly posupně opraveny nebo nově vybudovány čtyři stavidlové objekty či propustky, bylo pročištěno 2708 m sedimenty zanesených vodních kanálů a vytvořeny dva mokřady. Celkové náklady na projekt ve výši 2,5 mil. Kč bez DPH byly převážně financovány ze dotací EU (ERDF a SFŽP). LČR, s.p. se podílely na nákladech projektu ve výši cca 200 tis. Kč.

V roce 2013 se podařilo realizovat v oblasti Kančí obory další vodohospodářský projekt s názvem Obnova stanovištních podmínek ohrožených druhů organizmů vázaných na vodní režim EVL Niva – Dyje.

V části lužního lesa bezprostředně navazujícím na zástavbu Břeclavi (za zimním stadionem Břeclav) byl obnoven vodní tok bývalého Pivovarského járku. V letních měsících tak bylo obnoveno, nebo zcela vytvořeno koryto, zbudována obtočná tůň pro obojživelníky a na cestách křížících nový vodní tok byly vybudovány propustky se stavítky. Pod hlavní přístupovou komunikací byla voda převedena protlakem. Voda přitékající z Mlýnského náhonu může být nyní pomocí soustavy stavítek přepouštěna do lužního lesa a tůní a dále převáděna do rybníku Včelínek. Projekt přispěl k celkovému zlepšení vodních poměrů a vzniku dalších vodních biotopů pro obojživelníky či další vodní organizmy. Opatření bylo financováno ze zdrojů EU, Operačního programu Životní prostředí v celkové výši 1,94 mil Kč.

Zprůtočnění revitalizační soustavy v PR Plačkův les a říčka Šatava

Projekt s názvem Zprůtočnění revitalizační soustavy v PR Plačkův les a říčka Šatava byl dokončen na konci roku 2017. Opatření bylo provedeno na základě hydrologické studie vypracované pro Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, ze které vyplynulo, že stávající vodní režim v přírodní rezervaci Plačkův les a říčka Šatava není zcela vyhovující. Proto nechal krajský úřad ve spolupráci s Lesy ČR, s.p. zpracovat projektovou dokumentaci s opatřeními, která měla za cíl hydrologické poměry v lokalitě zlepšit. Vlastní realizace navržených opatření spočívala v pročištění stávajících vodních příkopů a zbudování nových vodotečí, které umožní rozvedení vody v lužním lese. Pro potřebu manipulace s hladinou vody byla korytech revitalizovaných příkopů navržena soustava vzdouvacích stavidel (10 ks), které umožnují vzdouvání hladiny v přilehlém území i rozdělování průtoků do jednotlivých kanálů revitalizační soustavy dle potřeb ochrany přírody a lesa. V místech křížení vodních příkopů s lesními cestami byly zbudovány trubní propustky (2 ks) a průsaková žebra. Obnoveny nebo nově vytvořeny byly i tři periodické vodní tůně o celkové výměře 0,43 ha. Projekt byl financován z Operačního programu životní prostředí z aktivity 4.3.3. Celková výše podpory činila 2 994 222 Kč.

Fotografie

Revitalizace Lužního lesa Tvrdonice III. etapa

Vodní režim v části lužního lesa mezi Hodonínem a Lanžhotem na levém břehu řeky Moravy byl zlepšen díky třetí etapě projektu Revitalizace Lužního lesa Tvrdonice III. etapa, který navázal na dvě etapy revitalizačních úprav z 90. let minulého století.

V letech 2019 a 2020 byly pročištěny čtyři úseky vodních toků dlouhé 7,5 km od sedimentů rozvádějící vodu v lužních ve zdejších lužních lesích a bylo vybudováno pět nových stavítek s dřevěnými dlužemi nebo s hradící tabulí a převodovkou a jeden velký propustek. Na lukách v lokalitách Kostická čista, Velké fleky a Kojetín byly vytvořeny soustavy tůní a mokřadů. Opatření byla financována z Operačního programu Životní prostředí.

Mokřad v otevřeném prostoru luk v lokalitě Kostická čista. Jednotlivé tůně jsou v jarním období zcela zaplaveny vodou